„Ta nová zakázka je úplně na h… nic. To nejde udělat.” zní z firmy.
Přečtěte si reálný příběh z praxe, nikoli případovou studii.
Aneb když to nejde po dobrém, tak to někdy jde ještě po lepším.
„To si zase v Bílém domě vymysleli kravinu. To nejde udělat.”
„Víte co, běžte se nejprve vynadávat a potom spolu něco vymyslíme.“
Za hodinu:
„Vy víte, jak by to šlo udělat?“
„Netvrdím, že vím, Vy jste odborník, ale pojďme o tom společně diskutovat a třeba to vymyslíme“.
„Máte pravdu, já tomu rozumím mnohem víc a dokážu Vám, že jsem lepší“.
„Pane Kleine, takto by to šlo. Vidíte, že jsem lepší, zvládneme to“.
„Ano, jste odborník ve své profesi a já ve své. Pokud budeme společně táhnout za jeden provaz, firma zvládne i takovou složitou zakázku.
Věřil jsem Vám a Vy jste nezklamal. Teď už víte, že už nejste jen montovna, ale s Vámi a všemi kolegy už jiná liga. Za to Vám děkuji, jste právem člověk na svém místě.
Teď už vím, že obchodní oddělení může rozšířit portfolio služeb a na Vás může stavět. Jen týmová práce dává smysl. Není nikdo víc nebo míň, každý ve firmě je důležitý.”
🔻
Zakázka byla hotova před termínem a s hrdostí mně to byl oznámit.
Co dokáže mužské ego. Tento vzorec jsem znovu zopakoval všem manažerům.
Ovšem toto je jeden ze způsobů motivace, nikoli univerzální návod. To by bylo příliš jednoduché a vedení firmy a motivování lidí je běh na dlouhou trať.
Jaké jsou vaše vzorce?
Pavel Klein